Kardinálka čínská Tanichthys albonubes Lin, 1932
Již téměř osm desetiletí se mohou akvaristé těšit pohledem na nádhernou sladkovodní rybku, velkou 4 – 4,5 cm, jež si vysloužila pro své výrazně zářivé zbarvení také obecný název nepravá či falešná neonka nebo také Tanova rybka. Není to sice nejpříhodnější pojmenování, protože neónka obecná (Paracheirodon innesi) patří do čeledi trnobřichých (Characidae), kdežto kardinálka čínská (Tanichthys albonubes) je zástupcem čeledi kaprovitých (Cyprinidae). Obdivovatelé této rybky se tím ale nijak zvlášť netrápí, protože tradice má hluboké kořeny.
Tento malý krasavec obývá nevelké horské potoky v čínském Kantonu a Hong Kongu, ale nepochybně se vyskytuje i v jiných oblastech Číny. V roce 2001 byla objevena velmi podobná rybka také ve Vietnamu (řeka Ben Hai), jež nese název kardinálka vietnamská – Tanichthys micagemmae Freyhof & Herder, 2001, která údajně dorůstá do menší velikosti a bývá často s druhem T. albonubes zaměňovaná.
Již od šedesátých let uplynulého století se v akváriích chovají i zlatohřbeté, dlouhoploutvé či závojové formy druhu T. albonubes, stále však převažuje chov formy „divoké“. Kardinálky čínské lze chovat nejen v pokojovém akváriu, ale v teplejším ročním období i v jezírku pod širým nebem. Venkovní chov rybky snášejí dokonce lépe než pobyt v obvyklé pokojové teplotě, která jim téměř nevyhovuje. Při teplotě 24 °C a vyšší začnou být totiž malátné, zbarvení těla bledne a vytrácí se i třecí aktivita jinak nadějných chovných párů. Venkovní bazénky by ale měly být umístěny tak, aby v nich nedocházelo k prudkým teplotním výkyvům. Poznenáhlé ochlazování vody až na +5 °C kardinálky čínské snadno přežijí, při jejich přesazení zpět do akvária ale musíme teplotu zvyšovat postupně. Potřebu chladné vody při chovu těchto rybek jsem plně pochopil při pohledu na drsný, téměř vysokohorský terén, obklopující čínský Hong Kong.
Chov těchto rybek v zajetí je optimální ve vodě poměrně tvrdé, a to až do 20 ° dGH, při hodnotě pH 6,5 – 7,5, v teplotním rozmezí 17 – 22 °C. V potravě si naši svěřenci nebudou nijak vybírat, i když upřednostňují živou kořist přiměřené velikosti.
Rozmnožování je takřka bezproblémové. Rodiče své odložené jikry ani mláďata obvykle nepožírají, i když na to nemůžeme stoprocentně spoléhat. Hromadné tření v jednodruhové nádrži je možné. Rybky se běžně rozmnožují i ve venkovních bazénech, nejsou-li znepokojovány dalšími spoluobyvateli. Samičky odkládají jikry velké o průměru do 1,5 mm zpravidla postupně po několik dnů. Chceme-li, aby tření proběhlo v jednom dni, musíme od sebe s předstihem obě pohlaví na 10 dnů oddělit. Celková snůška čítá většinou 150 – 200 jiker, jejichž vývoj trvá 48 – 55 hodin. Rozplavané mladé (protopterygiolarvy) se zdržují blízko pod hladinou. Mají droboučké tlamky, kterými jsou schopné prvních 10 dnů zdolat jemné vířníky nebo jako náhradu „vaječnou mlhovinu“. Pak již přikročíme k podávání živých nauplií buchanek nebo žábronožky solné. První podélné proužky na bocích mláďat začnou vznikat asi po 12 dnech po rozplavání. Pohlavní dospělost nastupuje u tohoto druhu ve stáří 6 – 7 měsíců.
Kardinálka čínská obvykle odolává invazním chorobám, ale může být, že se po lovu planktonu v přírodě setkáme u rybek s napadením obrněnkou hruškovitou (Piscinoodinium pillulare). Je to při pohledu na tělíčko, jakoby bylo „jemně pocukrované“. Léčba se dobře zvládá přípravky na bázi malachinové zeleně, jež je třeba znovu aplikovat asi po třech dnech.
Kardinálka čínská Tanichthys albonubes s lehce prodloženými ploutvemi, dole samec, nahoře samice. (1)
Kardinálka čínská, tření. (2, 3)
Kardinálka čínska, hejno mladých ryb v rozplavávací nádrži. (4)
Text a foto Jaroslav Eliáš
Brno
Obrázky z Thajska Ludmila Eliášová
Brno